Švédsko právě stanovilo hranici: Ruce pryč od pouzder

Ve Švédsku se stalo něco pozoruhodného a kdybyste mrkli, možná jste to přehlédli.

Zatímco zbytek Evropy pilně vymýšlí nové způsoby, jak regulovat, omezovat a dusit cokoli, co pomáhá lidem přestat kouřit, Švédsko se prostě postavilo a řeklo velmi jednoduché slovo.

Žádný.

Na celostátním sjezdu Křesťanských demokratů v Linköpingu se vedení strany pokusilo prosadit přísnější pravidla pro sáčky. Jejich argument byl obvyklý: příchutě jsou nebezpečné, barviva jsou nebezpečná a dospělým zřejmě nelze věřit, že budou činit rozhodnutí, která děti dělají každý den v obchodě se sladkostmi.

Chtěli zbavit se chutí, ztlumit obaly a udělat švédský snus co nejméně přirozeným a bezradostným. Víte, pro „zdraví“.

Ale pak se něco stalo. Členové strany to odmítli. Zcela.

KDU, mládežnické křídlo, vedlo povstání. Nevyjednávalo. Nedělalo „nápravy“. Neokoušelo se.

Zachránili si váčky.

A jak řekla předsedkyně KDU Louise Hammargrenová televizi TV4: „Je potěšující, že Riksdag následoval linii KDU a zachránil švédský snus.“ Má pravdu. Zachránili ho.

Toto hlasování znamená, že křesťanští demokraté nyní oficiálně odmítají nová omezení příchutí pro sáčky, snus a vaporizéry. Postavili se na stranu vědy. Postavili se na stranu dospělých. Postavili se na stranu zdravého rozumu, zdroje, který je v dnešní době v evropské zdravotní politice extrémně vzácný.

Toto je ohromující okamžik pro snižování škod, a to nejen ve Švédsku, ale na celém kontinentu.

Proč je to důležité

Švédsko se nedostalo na přední místo ve světě v míře kouření. Nesklouzlo a nekleslo na 5,4% v počtu denních kuřáků, ani omylem nesnížilo počet úmrtí způsobených tabákem o 44%, ani náhodou neskončilo s nejnižší mírou výskytu rakoviny plic v Evropě.

Stalo se to proto, že Švédsko důvěřovalo dospělým.

Stalo se to proto, že Švédsko povolilo příchutě.

Stalo se to proto, že Švédsko nepanikařilo pokaždé, když něco chutnalo.

Zbytek Evropy se snaží Švédsku dávat poučení o veřejném zdraví. Měli by si raději dělat poznámky.

Hádka o bonbónech je vtip

Představitelé stran trvali na tom, že sáčky by neměly „vypadat jako bonbóny“ ani „chutnat jako bonbóny“. Známý argument z Bruselu. Jediný problém je, že se tím nenechají oklamat žádní skuteční dospělí.

Lidé nepřestávají kouřit proto, že by nějaký produkt chutnal jako trest. Přestávají, protože jim vyhovuje bezpečnější alternativa. Dospělí chtějí příchutě. Dospělí používají příchutě. Dospělí příchutě potřebují.

Odstranění chutí neochrání mládež. Tato pravda je ale v mnoha hlavních městech nepříjemná, takže je snazší předstírat, že švédský úspěch neexistuje.

Evropa by měla věnovat pozornost

Mezitím v Bruselu EU málem vstoupila na konferenci COP11 s podporou zákazů bezpečnějších nikotinových výrobků. Ne omezení. Ne varování. Zákazů. Právě těch výrobků, které pomáhají lidem přestat kouřit.

A pak se několik členských států vzbouřilo. Odmítly. Zablokovaly zákazy. Postavily se proti ideologickému tažení, které si vzalo veřejné zdraví za rukojmí.

Takže právě v okamžiku, kdy je Brusel donucen realitou ustoupit, Švédsko vystupuje vpřed a brání model, který v první řadě zachránil jeho občany. Takhle vypadá vedení.

Ne strach. Ne morální panika. Ne teatrálnost typu „myslete na děti“. Skutečná politika. Pro skutečné dospělé. Založená na skutečných datech.

Závěr: Švédsko opět ukazuje cestu

Švédsko dnes udělalo to, co vždycky. Řeklo pravdu nahlas.

Nemůžete si zakázat cestu od kouření.

Nemůžete předstírat, že spalování a nikotin jsou totéž.

Výsledky dosáhnete tím, že dospělým dáte lepší možnosti, ne méně.

Výsledky dosáhnete tím, že lidem budete důvěřovat, a ne tím, že je budete infantilně znevažovat.

Výsledky dosáhnete tím, že se budete řídit vědou, a ne honit se za titulky.

Takže ano, křesťanští demokraté zachránili měšce. Ale zachránili také něco mnohem většího. Zachránili princip, že na důkazech záleží.

A v Evropě, která je stále více alergická na realitu, je to revoluční.